V den mých narozenin
Ač nepatřím k lidem, kteří si potrpí na velkolepé oslavy svých narozenin, potěší mě, když v tento den dostanu od svých nejbližších dárky a květiny. Vždy se v den narozenin pozastavím, abych zrekapitulovala svůj život.
29.6.2013 v den mých narozenin mě prozvonila má klientka, které poskytuji službu terénních programů již několik let. Pro mě nic neobvyklého, a to i když to byla sobota kolem 18:00 hod.
„Co zas tak akutního potřebuji“, říkala jsem si v duchu, když jsem vytáčela jejich telefonní číslo. S pusou otevřenou a očima až na vrch hlavy jsem poslouchala její třesoucí se hlas. „Matěj šel ráno s Kamilem na měď a ještě se nevrátili. Už jsme zavolali policajty. Šli do takového statku a ten je teď celý zbořený. Mám strach, že je to zasypalo a že můj jediný syn tam zemřel.“ Když jsem se vzpamatovala po dechu, zmohla jsem se na odpověď typu, že to určitě není možné, že zavolám na policii a pak jim zavolám zpět. „Ano, je to pravděpodobné“, oznámil mi policista na druhém konci drátu. „Před tím statkem stojí jejich auto, nejspíš jak bušili do nosných sloupů, tak je to zavalilo….“ Sevřelo se mi hrdlo. Takovou tragédii ti jeho rodiče a jeho družka, se kterou má dvouletou dceru, nepřežijí. Toto bylo první co mě napadlo.
Klienti nebyli ve svém zoufalém stavu sami, na verdikt, zda leží jejich syn pod sutinami, s nimi u nich doma čekali jejich příbuzní, kterým jsem zavolala. Věděla jsem, že hasiči a záchranáři se psem hledají pod sutinami Matěje a Kamila, kdy mi došlo, že to chvíli potrvá. Když mi pak ve čtyři hodiny ráno zazvonil telefon, tušila jsem tu nejhorší zprávu. „Našli je, oba jsou mrtví“, plakala do telefonu příbuzná mých klientů.
Sedla jsem si ven na schody, zapálila si cigaretu a nadávala na „zkurvený“ život mých klientů, kteří nikdy nevyjdou s penězi déle než čtrnáct dnů. Byla jsem vzteky bez sebe, že čtyřiadvacetiletý kluk přišel o život jen proto, aby měla rodina pár dnů zase co kouřit a co dát do hrnce.
Už tomu bude pomalu rok co se tato tragédie stala. Rodiče s velkým šrámem na srdci smrt svého milovaného syna přežili. Často spolu o Matějovi mluvíme.
Co nevidět budu mít opět narozeniny, které už navždy budu mít spojené s tímto neštěstím.