Historie letního tábora pro romské děti

ze sociálně vyloučených lokalit Středočeského kraje

 

Když se daří, tak se daří….
 

 

  • Jak se zrodil nápad zrealizovat pro romské děti tábor
Již několik let je hlavní činností organizace pomáhat sociálně znevýhodněným romským občanům v řešení jejich společenského uplatnění, a to formou poskytnutím komplexní sociální služby - péče o jednotlivce, rodiny a komunity prostřednictvím Terénní sociální práce. (Od roku 2007 má organizace registraci na TERÉNNÍ PROGRAMY). V pozici terénních sociálních pracovníků pracují v organizaci tři pracovnice.

 

Bylo to v lednu roku 2008 když jedná z nás upozornila na fakt, který nás všechny dlouho trápil. Snad v každé rodině ve které pomáháme, k nám upínají zrak a natahují ruce děti našich uživatelů, na které nemáme v pracovní době čas. Jak se jmenují a kolik jim je let byli základní indicie, které jsme o dětech měli. ,,Co zkusit zorganizovat pro děti v létě tábor " ? Řekla jedna z nás. Sehnat finance ze státního rozpočtu v lednu 2008 na projekt realizovaný v červenci 2008 již nešlo, a tak nám nezbývalo nic jiného, než požádat o finanční sponzorské dary ty správné lidi. Vyloženě nás překvapila velkorysost našich sponzorů, kteří tento projekt zafinancovali. Byli to:  křesťansky zaměřené občanské sdružení Maranatha zakladatele Radima Passera, podnikatel  Andrej Babiš (třetí nejbohatší člověk v Česku - Slovák s českým občanstvím) a mediálně známá zpěvačka Lucie Vondráčková. Bez problémů jsme tak nashromáždili 100% nákladů projektu. Když se daří, tak se daří….
 
  • Tábor v roce 2008
Tábor v létě roku 2008 byl námi zrealizován sice dle našich plánů, ale v konečném výsledku jsme jej sami hodnotili jako „ne - dokonalý“. Čtrnáctidenní pobyt se konal v objektu, kde jsme pobývali pouze my, tj.skupina 29 romských dětí a 6 dospělých.  Nedošlo tak k začlenění romských děti do společnosti. Vzhledem k podmínkám ve kterých jsme se nacházeli, nebylo možné uplatnit rozmanitý program. Pro nás z toho plynulo ponaučení, že příští rok se těchto nedostatků vyvarujeme a rok od roku budeme v realizaci této mimoškolní aktivity lepší a lepší….
 
  • Tábor v roce 2009
Když jsme na konci roku 2008 hledali vhodné rekreační středisko kde bychom mohli s dětmi strávit deset dnů nabitých bohatým programem, měli jsme vážné obavy, že naší romskou skupinu nikdo do svého střediska nebude chtít. Ubytování - pobyt jsme domlouvali po telefonu, kdy jsme do poslední chvíle zřizovatelce Dětského rekreačního střediska Smršťov  v Blaníku pod Louňovicemi nezmínili, že  jsme parta Romů. Na únor 2009 jsme si domluvili návštěvu v tomto objektu, kdy jsme si řekli, že až nás uvidí, tak jí to dojde. K našemu údivu, fakt, že tam přijedeme se třiceti romskými dětmi jí vůbec nevadil, ba naopak.  Když se daří, tak se daří… Po dobu pobytu jsme měli u této vedoucí střediska velkou podporu. A jelikož jsme na tento tábor sháněli finance v předstihu, podařilo se nám bez větších problémů nashromáždit 100% nákladů ze státního rozpočtu a rozpočtu obcí. Projekt finančně podpořili Ministerstvo školství, Městský úřad Nymburk, malá obec Třebestovice a malé městečko Rožďalovice. Zejména tyto tři obce (Nymburk, Třebestovice a Rožďalovice) nás velmi překvapili, jelikož nám poskytly příspěvek ve výši, který jsme požadovali. Když se daří, tak se daří
 
  • Tábor v roce 2010
Opět v předstihu (v lednu 2010) jsme si zarezervovali pobyt v rekreačním středisku Jinolice u Jičína.
V tomto případě jsem si troufla již při rezervaci říct provozovatelce střediska, že pobytu se zúčastní romské děti. K mému údivu s tím neměla problém, i když v průběhu pobytu to chvílemi vypadalo i jinak….
Pokud bych měla zhodnotit tento náš třetí pobyt s dětmi, se vší skromností konstatuji, že se opravdu vydařil. Došlo na má slova, že se v této aktivitě natolik zdokonalíme, že děti nebudou chtít odjet domů. Jak se říká k nezaplacení byli vedoucí na táboře. Odvedli opravdu skvělý výkon. (Až na Denisu…).
Se zafinancováním tohoto pobytu jsme měli menší problém. Ministerstvo školství naší žádost o dotaci nepodpořilo, jelikož jsme předložili neúplnou žádost. Ještě dlouho si budu tuto chybu vyčítat! Pobyt jsme mohli zrealizovat jen díky podpoře Městského úřadu Nymburk a o.s. Maranatha. Že má význam v této aktivitě pokračovat mě přesvědčil sedmiletý Ondrejko. Na tábor jel zcela poprvé. Když jsem ho viděla před odjezdem, nahlas jsem pronesla něco v tom smyslu, že co tam budeme dělat s tak malým klukem….V autobuse jsem se s ním dala do řeči. Neměl ani potuchu do čeho jde. Trochu se bál. Když jsme pak za deset dnů jeli domů, dal se se mnou v autobuse do řeči on. Bylo mu líto, že tábor skončil. Zeptal se mě, zda ho vezmeme na tábor i příští rok. Slíbila jsem mu, že určitě ano. A sliby se mají plnit!
 
  • Tábor v roce 2011
Již po čtvrté jsme „vyrazili " s bandou dětí našich klientů užívat si letních prázdnin do sportovního areálu Samopše (blízko Sázavy). Tábora se zúčastnilo 23 dětí ve věku od 6 do 14 let. Dvě děti se zúčastnily tábora již po čtvrté, 5 dětí jelo s námi na tábor po třetí, 6 dětí jelo s námi na tábor po druhé a 10 dětí se zúčastnilo tábora poprvé. Letošní rok nám příliš nepřálo počasí. Možná i proto děti hodně zlobily. Děti byly na pokojích po dvou, což jim vůbec nevyhovovalo. Krom počasí a dvoulůžkových pokojů nám příliš nevyhovovalo stravování. V kuchyni byl zaměstnaný nový kuchař, který vlastně vůbec neuměl vařit.
Na tomto táboře se hodně zpívalo, tančilo a také doučovalo. Hlavně se doučovaly děti, které měly dělat v srpnu opravné zkoušky – reparáty. I přes nepřízeň počasí jsme vzaly děti na dva velké a dva menší výlety.
Tento tábor zafinancovali Ministerstvo školství, Nadační fond Albert a Městský úřad Rožďalovice.
Za zmínku stojí, že se pozice vedoucího na táboře již třetím rokem ujal Honza Čonka. Dále pak, že nám již třetím rokem táborovou autobusovou dopravu zajistil dopravce Pavel Šafránek. Je dobré mít kolem sebe dobré lidi, kteří nám umí zachovat svou přízeň.
A pokud se týče Ondrejka, který se mě v loni zeptal, zda pojede na tábor i příští rok, tak opravdu jel. Když nastoupil do autobusu, tak řekl: Konečně jsem se dočkal. A když jsme odjížděli z tábora domů, tak pronesl: To nemá cenu…zase bude tábor až příští rok…
Pravdu má tento chlapec, další tábor se bude konat příští rok.
 
  •  Tábor v roce 2012
Tábor se konal v Ostružnu na okrese Jičín, nedaleko Prachovských skal. Tábora se celkem zúčastnilo 36 dětí, což je doposud největší počet. Dvě děti se zúčastnily tábora po čtvrté, sedm dětí potřetí, šest dětí jelo s námi na tábor podruhé a 21 dětí se zúčastnilo námi realizovaného tábora poprvé. Přičemž se jednalo o děti, které před tím na žádném táboře nebyly. V porovnání s loňským rokem, nám letošní rok počasí přálo. Děti se často koupaly v místním bazénu, jednou si mohly užít koupání v luxusním koupališti a jednou jsme vyrazili na výlet do kempu, k přírodnímu jinolickému rybníku. Pokud bych měla oznámkovat chatu a prostředí, kde jsme se „rekreovali", tak tomu přiděluji pěknou jedničku. Horší to bylo s provozním chaty zvané Homole, který jevil známky vzteklosti a ukrývaného rasismu.
Vedoucí na táboře byli suproví, horší to bylo s některými dětmi. Ondrejko neposlouchal, děti, od kterých jsme to vůbec nečekali, škemraly že chtějí domů. Zatímco jsme se báli, že menším dětem (6-8 let) se bude stýskat, víc se stýskalo dětem starším. Víc než se doučovat, chtěly děti tančit a zpívat. Po té, co došly pěšky do Prachovských skal a zpět (cca 25 km), odmítaly jít pěšky i na houby do blízkého lesa. V porovnání s loňským rokem, bylo táborové jídlo mnohem lepší. Zajisté tomu bylo i proto, že jsme si samy sestavili jídelní lístek, na kterém jsme takřka striktně trvali. I na tento tábor nás odvezl náš dvorní dopravce Pavel Šafránek. Honza Čonka opět nezklamal a skvěle působil v pozici stěžejního vedoucího. Mě tento pobyt poněkud unavil. Takže pokud se rozhodnu zrealizovat tábor i příští rok, bude to známka toho, že nejsem zcela normální….
Tábor v roce 2012 byl zrealizován díky finanční podpoře MŠMT, Nadace AGROBERT HOLDING a Městskému úřadu Rožďalovice.